Výmluvný ďábel a já

Greenhorns

1:Já sGeděl jsem sám před G7sklenicí piva
v lCokále chladným jak sklGep,
když vtCom vešla dívka tak, jGak už to bEmývá,
ten pA7ohled mi zastavil tD7ep,
tak sGeděl jsem dál a G7ptal jsem se sklenic
na nCěkterou z těch jejich rGad,
když zjCevil se ďábel a střGíbrným smEmÍchem
se smD7ál, když dívku mi krGad'.
Rec:A já řek': holčičko:
R:NCevidíš, že přišel z pGekla
a v mCým těle musí teď žGít,
nCevím, proč by ses ho lGekla,
Emvždyť zlA7o umí úsměvem skrDýt,
je vlCídný, když ví, že jdeš kGe dnu,
chcCe jenom vidět tvůj pGád,
vždyť jCá ho znám, kamkoliv sGednu,Em 
je sA7e mnou a umí jen lhDát,
je to mCůj dvojník ze stínu blGikavých svic,
má všCechno, co já si jen přGál,
ten vCýmluvný ďábel, ten nGeplatí nEmic,
já plD7atím a žiju s ním dGál.
2:Tak dál tady sedím a se mnou jak zlý stín
je ďábel, můj dvojník a pán,
svou svatou tváří si důvěru koupí
a zmizí, když proved' svůj plán,
tak zmizel i tenkrát a nechal té dívce
jen samotu, nářek a hněv,
já varoval jsem ji před úsměvem ďábla,
proč nechtěla slyšet můj zpěv.
Rec:Řek' jsem: holčičko:
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:30.401+00:00
Výsledky hledání: